Bylo by naopak naprosto absurdní, aby teď novináři o střelbě v souvislosti se šéfem ČSSD nepsali a konkurenční politici nemluvili. Nejde ani tak o detaily z hospody, kde se střílečka odehrála, ale o interpretaci, jejíž nalezení je pro českou politiku klíčové.

Novinář MF Dnes Jaroslav Kmenta řekl v pátek dopoledne na ČT 24, že šlo o nešťastnou náhodu. Možná viděno optikou posledních vteřin před střelbou, kdy se Kočka a Ďuričko hádali, kdo má po kapsách víc peněz. Viděno z většího odstupu - a ten nás zajímá - jde tomuto případu říkat náhoda jen stěží. Ledaže by Paroubek s oběma jen náhodou udržoval přátelské styky, že by jen náhodou dostali pozvánku na křest jeho knihy, že by jen náhodou přišli s pistolí, a že by jen náhodou byla pistole nabitá.

Samotná střílečka je tragická věc a jako taková teď patří rodině a přátelům oběti. Téma spojitosti možného budoucího premiéra s tímto světem podezřelých individuí, které chodí do společnosti s nabitou pistolí v jedné kapse a statisíci korunami v druhé, je ale tématem nás všech.  

V tomto směru o žádnou náhodu nejde. Toto je svět šéfa ČSSD a do jaké míry s ním pojí i svoji politiku - dejme tomu odpor k americkému radaru, by teď měli novináři začít naopak zkoumat co nejusilovněji. A přibrat k tomu i opětovnou četbu Kubiceho zprávu, která nás před tímto světem varovala.

Úplně nejzajímavější je ale to, nakolik případ ovlivní volby a vůbec další Paroubkovu politickou kariéru.  Jinak řečeno - nakolik Češi chtějí nebo nechtějí kamaráda Kočky a Ďuriceho za správce svého státu.

Kdyby tu člověk nežil, řekl by - bude zábavné Čechy při tomhle rozhodování pozorovat.